Lehkost, se kterou se mi v Neděli stávalo, jsem nečekal, když jsem šel v sobotu nebo vlastně už v neděli v šest hodin ráno spát. Ale vstal jsem kolem dvanácté a necítil obvyklé bolesti hlavy, což bylo dáno tím, že jsem v Sobotu pil jenom minerálky. (občas mám pocit, že když poslední dobou piju tyhle různý limonády, nějakým způsobem mi ty kyseliny v nich rozežíraj žaludek).
Dal jsem si krátkou rozcvičku, jak celého těla při protažení v koupelně, tak jenom pusy, při vyzpívání tří tónů (oni to nejsou tak docela tři tóny, které jakákoliv hudba uznává, ale tóny, které uznávám já). Ohřál jsem si pizzu, snědl jsem ji a skouknul na internetu nějaké porno. Ale na to už nebylo tolik času, protože rázem byly čtyři hodiny a já musel pomalu vyrazit do Jetu, kde jsme ten večer hráli s kapelou.
Sotva jsem dorazil na místo, musel jsem pomáhat s bubnama dolů a koukat, jak se produkce večera snaží koncert připravit. Mám-li být objektivní a nestranný, tak musím říct, že tříčlenná produkce v několika věcech pokulhávala. Na druhou stranu nejsem hudební kritik, ani kritik produkce a mělo by mě těšit, že se nakonec celej večer povedl i přes moře zádrhelů. Možná i to moře zádrhelů způsobilo, že se na ten večer bude ještě dlouho vzpomínat. Polovičatá aparatura, bubny, které se sehnali na poslední chvíli, ale první kapela prostě musela mít svoje bubny, tak se zdržovalo z přestavbou. Místo původních slibovaných čtyř mikrofonů, jen dva a to bez stojanů (tohle nakonec mohlo vadit jen naší skupině, ale vzhledem, že jsme kvůli časovému pressu, měli jen malej prostor na závěr, moc nám to nevadilo), samotní produkční byli jenom tři a z toho se problému věnoval většinou jen jeden. Možná jsem trochu příliš kritický, ale měli to na svejch zádech ti tři a nepožádali nikoho jinýho o pomoc, i když jim byla pomoc nabízena.
Ale já si ani tak nestěžuju, protože mě všechny tyhle undergroundový podmínky vyhovujou a je na tom ukázaný, že ani s telefonem věčně u ucha, se nedá zorganizovat naprosto ideální akce. Jen mi bylo líto skupin, které hráli, když třeba jeden člen chodil na školu a fakt tam byli strašně dobrovolně. Ale každá kapela si chce zahrát co nejvíc, i za takovýchhle podmínek. Jen bych ocenil větší účast produkce.
Já jako pouhý hráč jsem si pil celý večer svoji korunní a připletl se k nějaké trávě sem tam. Takže při samotném koncertě, kdy jsem dělal držák mikrofonu našemu kytaristovy, jsem byl trochu popletenej a odjížděl jsem s mikrofonem v jednom kuse od pusy, za což mě Jirka asi neměl zrovna rád, protože byl taky celkem popletenej, dle svých slov. Nezahráli jsme naší novou benefiční píseň, ale zahrajem si jí snad příště.
Rád jsem zase všechny/těch pár lidí ze školy viděl a taky jsem poznal nějaký nový prvandy. Jsou sice pěkný, ale asi nemám touhu balit prvandy, když jsem vyšel školu. Ani si nevzpomínám, že bych tu touhu měl, když jsem byl ve čtvrťáku. To samozřejmě neznamená, že mám něco proti mladým holkám. Líbí se mi, ale chodit vyzvedávat slečnu před školu, to bych snad dělal jen pro to, abych tu školu viděl a pozdravil se s kamarády.
Takže se těším na ples, který je už za týden. (doufám, že budu mít aspoň na ty zfalšovaný lístky)
Žádné komentáře:
Okomentovat