Kolem mě proletovala červeným vzduchem cigára. Hořela a já jsem jasně slyšel jejich smích. Kráčel jsem rudou krajinou po zelené silnici. Cigára mi kroužila kolem hlavy a zpívala: "Jedna tečka stíhá druhou, tys tam nebyl, tys mou modlou. Kdyby sem si oči vyplakala, ty by si se smál a slzy chytal, pak bys je prodal, taková si svině. Jedna tečka stíhá druhou, tys tam nebyl, tys mou modlou..."
Potácel jsem se ze stromu na strom. Liány mi sami klouzali do ruky a já se smál a uchopil ze vzduchu jednu cigaretu a strčil si ji do úst. Potáhnul jsem.
Červený vzduch byl zkažený a já kráčel po zelené silnici, potácel se při tom ze stromu na strom, kouříc cigaretu a zplna hrdla zpívaje: "Jedna tečka stíhá druhou..."
Tu jsem došel k místu, kde vše mělo být krásné. Lidé se milovali pod rudou oblohou a zvířata souložila nedbajíce na druh. Housenka se psem, kočka se zajícem, kráva s opicí...
Procházel jsem tou zahradou hříchu a kouřil svojí cigaretu broukajíc písničku.
Bylo nádherně.
Rudé slunce pálilo a já ji uchopil za ruku. Byla mladá a krásná. Rudé vlasy jí spadaly přes ramena na odhalená prsa a smála se na mě a řekla mi: "pojď" a kolem hlavy jí kroužily marihuanové cigarety a já chtěl jednu vzít a dát ji jí do těch jejích úchvatných plných rtů. Chtěl jsem jí dát celý svět.
Kráčeli jsme spolu a ze zadku jí čouhal ocas. A i mě čouhal ocas. Byli jsme vlastně opice. Krásné opice a kráčeli jsme zahradou hříchu, kde cesta byla zelená, vzduch červený a souložila zvířata. Šli jsme si najít vlastní místečko...
Žádné komentáře:
Okomentovat