středa 18. června 2008

Někdy

Někdy se třeba zdá všechno k nesnesení a vy si myslíte, že už je všechno ztracený a při tom tomu tak vůbec není. Máte chuť nadávat na celej svět, tak nadávejte, ale nikdy s ním nemějte chuť skoncovat.
Někdy se zdá, že je všechno marný a dál vaše cesta nevede a vy stejně dobře musíte vědět, že vede.
A někdy jste unavený, stejně jako já teď. Mám chuť se vším seknout a jen sedět na posteli a koukat do blba, přemejšlet, že jednou se snad žilo líp, ale nikdy se nežilo tak dobře, jako se žije teď.
Mám chuť naplnit srdce lidí nadějí a optimismem a sám se někdy ztrácím v tom smetišti negativních emocí, do kterého se každej jednou dostane. Násilně to změnit nejde a nechat to vyčpět taky ne. Mlátit rukou do zdi - no z toho jsem snad už vyrostl a přejíždět si rukou nad plamínkem svíčky a zakoušet bolest toho ohně?
Já sám jsem ohněm, který zapálí celý svět!!!
Svojí energií smetu nejvyšší hory světa a spolykám největší oceány!
Budu pevně stát, až do země bude hrozit narazit asteroid obřích rozměrů!
Nenechám se rozhodit atomovou bombou!
Někdy mám chuť se na všechno vykašlat, ale to má každej a já jsem nyní jen unavenej tím věčným nicneděláním ve stínu neudělané práce.

1 komentář:

Štěpánka Ištvánková řekl(a)...

tak přesně tenhle článek si zarámuju a budu si ho cit porad dokola az se budu vztekat nad filmem???