Bolest zubu

Už je to skoro tejden a já vůl furt nebyl u zubařky. Skoro tejden co mi ten debil ulomil zub. Ale stává se.
Večer jako každej jinej. Dorazím do baru na Dejvický, tam si dám jednoho panáka, dvě piva, trojtýho panáka, redbull s absintem, pokecám s teď už bejvalejma spolužákama a pak před půlnocí vyrážím posledním metrem do NonStopu u nás na Lužinách, kde sedí brácha s jeho ostravskými přáteli. Tam do sebe ještě něco naláduju a pak se hrotí, že si pouštíme špatnou muziku a místním netolerantním hovadům se to údajně nelíbí. Ale já sedím a tvrdím, že se nenecháme vykopnout s hospody, že je to otevřenej podnik a když se jim něco nelíbí, tak ať klidně vypadnou.
Ale stejně se jde.
A třicet metrů od baru začne kapitální hovado pořvávat na mího bráchu. A ani si nepamatuji co, ale vím, že mě to nasralo, položil jsem tyčinky na zem a rozešel jsem se k němu, že mu něco hnusnýho řeknu. Ale to kapitální hovado tam už stálo, tancovalo a máchalo pěstičkama kolem sebe.
"...A co tady tancuješ jako kretén?!"
A prásk prásk, dostal jsem dvě rány, v tu chvíli mi taky vystartovali ruce a chvilku jsme se mlátili, pak jsem zakopnul a hlavou se praštil o auto co stálo hnedka vedle. Promáčklej plech. Pech pro majitele. Doufám, že to bylo to kapitální hovado, protože v tu chvíli přestalo mlátit a koukalo se na auto, co se mu stalo. Pak prskalo nadávky a já taky, ale brácha mě už táhnul pryč.
Je mi jedno, že jsem se porval a je trochu symbolický, že to bylo kvůli bráchovy, když jsem se pral vždycky jen s ním, ale ten zub.
Ten blbecj zub tak strašně bolí!