úterý 3. června 2008

nad sklenkou v příšeří...

Děsivý příběh načrtnutý nad tělem umírajícího kamaráda a...
...a s cukrovou vatou nevím, kde končí štěstí a ...
...a s myšlenkami rozházenými všude kolem, dokážu jen sedět a koukat do zdi.
Bolavý palec, vystřelující rozkoš z orgasmu a nahá dívka ve stínu tancující panenky. Šílenost, která nebere konce. Opojení z neznáma a klikatící se cesta vedoucí za obzor poznání. Divadelní hra nedopsaná leží na stole a kouká na mě skrze křížovku. Ani nechápu na co myslím. Horor, bázeň, respekt? Vezmu tě za ruku a vytáhnu do svého nebe. Do nebe s neomezenými prostory a tam tě nebudu žádat o ruku, nýbrž o to, aby si mě pochopila. Viděla, kde mi létají myšlenky, a že se týkají tebe.
Kdo mohl čekat, že to bude vyznání? Že ti vydám sám sebe?

Žádné komentáře: