Akrostich
Kolikrát si sedí, páni naši, politici
A mají si k obědu zelenou brokolici?
To jářku nevím, neznám pravdu
Epilepticky se válím radši v prachu
Řadím se k těm, co nastavují bradu
Inu jsem hold takový, můj milý brachu
Neříkej, že jiný jsi, když to tak není
A nastav svou druhou tvář do setmění
Ritornel
Ach naříkám si, naříkám: “Moje hlava!”
a jak bych tolik, nenaříkal?
když na chlast byla včera sleva
Ocasatý rým
Starověká skříň ukrývá tajemství z dob,
kdy všechno mělo snad nějaký účel
jenže dnes je svět pln hloupých zlob
a včel
Starověká skříň je plná vábivých her
se slovy oproštěných od všech zel
z posledních sil, zakrvácených per
a čel
Rispet
Seděl na vrbě a kouřil z fajfky vodník
v dýmu se zamýšlel na svými syny
měl totiž dva a žel jen jeden rybník
přitom mu z pusy kapaly sliny
První je lakomý, ošklivý a zlý, jak štika (je)
druhý zas v hlavě má piliny až mu tam tiká (jen)
rzb8m vadit nebude v tom mém rybníce,
když dál vládnout jim budu jen já - stálice
Triolet
Po kluzkém povrchu to vždy klouže
jak je lehké nohu zlomit
když zamrznou všechny hloupé louže
po kluzkém povrchu to vždy klouže
tak chňapnout po soli já vždy touže
a pak ty louže osolit
Po kluzkém povrchu to vždy klouže
a je lehké nohu zlomit
Haiku
1
piju po ránu
jenom když venku prší
vodu z kanálu
2
měl jsem jeden sen
v roce zlého delfína
vidět dítě růst
Rondel
Chudého člověka ve stoce bolívaj zuby
a špínou zmáčený v pracích je odmítán
a pasta z močůvky páchne mu z huby
jest to prokletí: Tři léta být nelíbán
Rád by se vydal jinou cestou, jenže kudy?
ten zbytečně zchudle starý, smutný pán
Chudého člověka ve stoce bolívaj zuby
a špínou zmáčený v pracích je odmítán
Po nocích prorokuje ze zoufalství bludy
doufá, že do cizích domovů on bude zván
Chudého člověka ve stoce bolívaj zuby
a špínou zmáčený v pracích je odmítán
Nóna
Tam kde nebylo člověka
běhal z lesa do pole zajíc
tradice jeho odvěká
nemohl ukrást ani krajíc
nebál se, že pes zaštěká
svobodu zajíci nepřejíc
volně spěchá zajíc vzduchem
přitom hýbe pravým uchem
hledá si zaječici zajíc
Decima
Jednou jedna holka zvolá:
“Jsem to ale holka hloupá
vzala jsem si teda vola
nezabije ani mola
on neumí vařit ani prát
jenom na míse sedět, srát
radši dneska skočím z mola
než další den s ním tady žít
on chce být jenom na mol, pít!”
To vše každá holka zvolá
Gazel II
Svraštila se ti kolem očí kůže, Eco
tak rozhodl jses změnit jméno růže, Eco
a jak by se měla jmenovat?
Někdo radí, ať jest to třeba keců nůže, Eco
jenže ty máš svoji starou hlavu
Co se na daleko lepší názvy zmůže, Eco
honí se v ní příliš mnoho symbolů
takových jenž myslí věci úže, Eco
takových co ze snů se ti vyznají
ze snů, v nichž jsi jako malé bůže, Eco
největší z taliánskejch autorů
Hold odtrhnul jsem špatný růžek, Eco
a ani nedočetl jsem to tvoje dílo
Tedy nechť kniha jmenuje se Ecoegorůže, Eco
Stance (oktáva)
Venku je zima, co růže zmrazí
a temná nafialovělá půlnoční obloha
ulicí toulají se mladých dívek vrazi
v mordech dobrá je šikmá nože poloha
nebude trvat dlouho a nůž do těla vrazí
dívce, která svojí krásu podědila od Boha
a já u telefonu sedím a čekám na zprávu,
že mí bratři snědí již vykonali popravu
Žádné komentáře:
Okomentovat