Staré myšlenky vyměníme za nové, přesto ty staré, uzavřené v komoře, snaží se probít ven a do dveří kopou.
V Praze nasněžila jen tenká vrstva sněhu a je z toho kalamita. Na severu v horách je jiná zima, stejně jako je jiné léto a jinak se prožívá, než tady. Rozumět tomu, co se odehrává obyvatelům severu v hlavách nelze. Zahřívají se činností, prací a vědomostmi. Jsou moudřejší, krásnější a vitálnější a mají právo se na nás Pražáky koukat svrchu. A jaro je postihne záplavami, když všechen ten sníh na horách rozmrzne a ti, co mají podniky u řeky už dávno spoří na nové omítky.
Čeká se na jaro, až i ty moudré dívky začnou odhalovat svoji ženskost a předvedou nové módní trendy a variace. Budeme z nich omdlévat a žít v bezesných nocích plných tužeb, toužit po severním větru. Budeme se chtít nabít jejich uschovanou energií, kterou vytvořili za zimu, nabít se láskou, která bude z jejich srdcí téci stejně, jako teče rozbouřená řeka za povodní.
Nejde staré myšlenky vyměnit za nové, když stále do dveří kopou a nedají pokoj, dokud je nevyslyšíme.
Obléhají mojí hlavu, jako nacisti obléhali Stalingrad a v mrazech umírali v beznadějném boji, protože rusů bylo daleko víc a byli doma.
Žádné komentáře:
Okomentovat