Rumbajs a Medvěd

Přiznávám, že trochu naivní a hloupé, ale nedalo mi to, když jsem našel svůj sešítek ze základní školy, na kterém vznikly moje první příběhy. Dnes se už musím smát jen tomu, jaký to byly začátky. Ono to jistě má svoji výpovědní hodnotu. Tak tedy se pokusím vlepit první příběh loupežníka Rumbajse a podle ohlasu uvidím, jestli má nějakou cenu sem dát ty další tři, co jsem tenkrát napsal...

Byl jednou jeden loupežník, který si říkal Rumbajs. Měl hodnou ženu Slámku a puberťáckýho synka Pindíska. Žili spolu v lese Pahorek a žili si celkem šťastně. Až jednou vtrhl do lesa zlý medvěd, který utekl z blízké laboratoře, kde zkoumali zvýšení inteligence u zvířat. Medvěd řádil a drancoval les. Tak si Rumbajs řekl, že takhle by to dál nešlo, tak nabil svojí brokovnici, vzal Pindíska a vyrazil medvědovi vstříc. Ještě se rozloučil se Slámkou a cvakl si Rumu. Pak vyrazil.
Šli se synem dlouho. Přes hory, přes řeky, až dorazili na malou mýtinu. Docela malinkatou. Byla ve tvaru čtverce a Rumbajsovi se to nějak nechtělo líbit. Jakmile na ní vstoupili, uviděli před sebou velkého medvěda v boxerkách. Náhle se setmělo a ozval se Gong. Osvícena byla jen mýtina. Pindísek začal brblat něco o tom, že se bojí, ale Rumbajs ho okázale ignoroval. Soustředil se jen na medvěda před sebou. Hbitě nastrkal do brokovnice náboje a zamířil na monstrum.
"Teď synku uvidíš něco, cos ještě neviděl." sdělil synáčkovi před tím, než ho chytil pod krkem a strčil před sebe, jako lidský štít, proti rozběhlému medvědovi. Pindísek ani nestačil zakřičet: "Ty si ale kretén!", když ho medvěd roztrhal na kusy. Ozvaly se výstřely a Rumbajs začal rychle dobíjet. Medvěd jen něco zavrčel, podíval se na prostřelenou kůži, pak na loupežníka, zařval a všechnu váhu svého těla vrhl na nebohého Rumbajse. Smrt byla rychlá a definitivní.
Medvěd dál decimoval les, dok nešťastně nešlápl na minu, kterou nastražil před svojí tragickou smrtí Slámka...

Konec

Tak když jsem to teďka přepsal, tak se trochu stydím. Škoda, že nevidíte ty obrázky, ale mě to stejně dojímá a vrací do let, kdy jsem byl nejšťastnější člověk na světě. Ještě šťastnější, než jsem dneska.